Blog

Cítíte se na konci dne na pokraji svých sil, do žádné činnosti se vám už nechce, bolí vás záda, a nic kloudného vás nenapadá? Pak jste s největší pravděpodobností celý den proseděli v práci a vašemu tělu se to nelíbí. Unavený mozek vám dává nekompromisně najevo, že pracujete přespříliš a podává nedostatečné výkony. Pokud chcete svojí mysl nastartovat a cítit se po celý den na vrcholu svých sil, tak se začtěte do následujících řádků.
 
Rozhlédněte se ve vaší firmě, najdete celou řadu lidí, kteří sedí u svého počítače nejrůznějším způsobem. Ovšem ne všechny způsoby jsou to pravé pro naší bederní páteř. Není divu, že spousta lidí si pak stěžuje na bolesti zad, píchání v oblasti beder, bolest hlavy nebo bolavá zápěstí. To vše totiž do značné míry souvisí právě se způsobem, jak své tělo u pracovního stolu nastavíme.
 
Na co si sednout?
Na internetu najdeme jistě mnoho článků, které nás přesvědčí, že sezení při práci na nafukovacím balonu má celou řadu nesporných výhod pro naše zdraví. Ten je určitě vynikající na krátkodobé sezení, kdy se chceme své tělo protáhnout, krásně se při sezení na něm uvolňuje páteř a posilují se stabilizační svaly. Ovšem po delší době může docházet k únavě svalů a tělo má tendenci sklouzávat do nesprávné pozice. Celodenní sezení na míči, tak rozhodně není ku prospěchu a navíc bolení zad rozhodně neodbourá, ba naopak si ho můžete ještě přivodit. Ideální variantou je, pokud můžete tyto dvě varianty pravidelně střídat.
 
Pracovní židli vybírejte s rozmyslem, zde se opravdu nevyplatí šetřit. Měla by sloužit jako dobrá opora pro vaše záda v bedrech i předloktí, které vám zajistí polohovatelné područky. Správného sezení pak docílíte, pokud si sednete co nejhlouběji směrem k zádové opěrce. Ta vám udělá dostatečnou oporu pro záda, která budou rovná a zároveň uvolněná.

Cítíte se na konci dne na pokraji svých sil, do žádné činnosti se vám už nechce, bolí vás záda, a nic kloudného vás nenapadá? Pak jste s největší pravděpodobností celý den proseděli v práci a vašemu tělu se to nelíbí. Unavený mozek vám dává nekompromisně najevo, že pracujete přespříliš a podává nedostatečné výkony. Pokud chcete svojí mysl nastartovat a cítit se po celý den na vrcholu svých sil, tak se začtěte do následujících řádků.
 
Rozhlédněte se ve vaší firmě, najdete celou řadu lidí, kteří sedí u svého počítače nejrůznějším způsobem. Ovšem ne všechny způsoby jsou to pravé pro naší bederní páteř. Není divu, že spousta lidí si pak stěžuje na bolesti zad, píchání v oblasti beder, bolest hlavy nebo bolavá zápěstí. To vše totiž do značné míry souvisí právě se způsobem, jak své tělo u pracovního stolu nastavíme.
 
Na co si sednout?
Na internetu najdeme jistě mnoho článků, které nás přesvědčí, že sezení při práci na nafukovacím balonu má celou řadu nesporných výhod pro naše zdraví. Ten je určitě vynikající na krátkodobé sezení, kdy se chceme své tělo protáhnout, krásně se při sezení na něm uvolňuje páteř a posilují se stabilizační svaly. Ovšem po delší době může docházet k únavě svalů a tělo má tendenci sklouzávat do nesprávné pozice. Celodenní sezení na míči, tak rozhodně není ku prospěchu a navíc bolení zad rozhodně neodbourá, ba naopak si ho můžete ještě přivodit. Ideální variantou je, pokud můžete tyto dvě varianty pravidelně střídat.
 
Pracovní židli vybírejte s rozmyslem, zde se opravdu nevyplatí šetřit. Měla by sloužit jako dobrá opora pro vaše záda v bedrech i předloktí, které vám zajistí polohovatelné područky. Správného sezení pak docílíte, pokud si sednete co nejhlouběji směrem k zádové opěrce. Ta vám udělá dostatečnou oporu pro záda, která budou rovná a zároveň uvolněná.

Cítíte se na konci dne na pokraji svých sil, do žádné činnosti se vám už nechce, bolí vás záda, a nic kloudného vás nenapadá? Pak jste s největší pravděpodobností celý den proseděli v práci a vašemu tělu se to nelíbí. Unavený mozek vám dává nekompromisně najevo, že pracujete přespříliš a podává nedostatečné výkony. Pokud chcete svojí mysl nastartovat a cítit se po celý den na vrcholu svých sil, tak se začtěte do následujících řádků.
 
Rozhlédněte se ve vaší firmě, najdete celou řadu lidí, kteří sedí u svého počítače nejrůznějším způsobem. Ovšem ne všechny způsoby jsou to pravé pro naší bederní páteř. Není divu, že spousta lidí si pak stěžuje na bolesti zad, píchání v oblasti beder, bolest hlavy nebo bolavá zápěstí. To vše totiž do značné míry souvisí právě se způsobem, jak své tělo u pracovního stolu nastavíme.
 
Na co si sednout?
Na internetu najdeme jistě mnoho článků, které nás přesvědčí, že sezení při práci na nafukovacím balonu má celou řadu nesporných výhod pro naše zdraví. Ten je určitě vynikající na krátkodobé sezení, kdy se chceme své tělo protáhnout, krásně se při sezení na něm uvolňuje páteř a posilují se stabilizační svaly. Ovšem po delší době může docházet k únavě svalů a tělo má tendenci sklouzávat do nesprávné pozice. Celodenní sezení na míči, tak rozhodně není ku prospěchu a navíc bolení zad rozhodně neodbourá, ba naopak si ho můžete ještě přivodit. Ideální variantou je, pokud můžete tyto dvě varianty pravidelně střídat.
 
Pracovní židli vybírejte s rozmyslem, zde se opravdu nevyplatí šetřit. Měla by sloužit jako dobrá opora pro vaše záda v bedrech i předloktí, které vám zajistí polohovatelné područky. Správného sezení pak docílíte, pokud si sednete co nejhlouběji směrem k zádové opěrce. Ta vám udělá dostatečnou oporu pro záda, která budou rovná a zároveň uvolněná.

Cítíte se na konci dne na pokraji svých sil, do žádné činnosti se vám už nechce, bolí vás záda, a nic kloudného vás nenapadá? Pak jste s největší pravděpodobností celý den proseděli v práci a vašemu tělu se to nelíbí. Unavený mozek vám dává nekompromisně najevo, že pracujete přespříliš a podává nedostatečné výkony. Pokud chcete svojí mysl nastartovat a cítit se po celý den na vrcholu svých sil, tak se začtěte do následujících řádků.
 
Rozhlédněte se ve vaší firmě, najdete celou řadu lidí, kteří sedí u svého počítače nejrůznějším způsobem. Ovšem ne všechny způsoby jsou to pravé pro naší bederní páteř. Není divu, že spousta lidí si pak stěžuje na bolesti zad, píchání v oblasti beder, bolest hlavy nebo bolavá zápěstí. To vše totiž do značné míry souvisí právě se způsobem, jak své tělo u pracovního stolu nastavíme.
 
Na co si sednout?
Na internetu najdeme jistě mnoho článků, které nás přesvědčí, že sezení při práci na nafukovacím balonu má celou řadu nesporných výhod pro naše zdraví. Ten je určitě vynikající na krátkodobé sezení, kdy se chceme své tělo protáhnout, krásně se při sezení na něm uvolňuje páteř a posilují se stabilizační svaly. Ovšem po delší době může docházet k únavě svalů a tělo má tendenci sklouzávat do nesprávné pozice. Celodenní sezení na míči, tak rozhodně není ku prospěchu a navíc bolení zad rozhodně neodbourá, ba naopak si ho můžete ještě přivodit. Ideální variantou je, pokud můžete tyto dvě varianty pravidelně střídat.
 
Pracovní židli vybírejte s rozmyslem, zde se opravdu nevyplatí šetřit. Měla by sloužit jako dobrá opora pro vaše záda v bedrech i předloktí, které vám zajistí polohovatelné područky. Správného sezení pak docílíte, pokud si sednete co nejhlouběji směrem k zádové opěrce. Ta vám udělá dostatečnou oporu pro záda, která budou rovná a zároveň uvolněná.

Cítíte se na konci dne na pokraji svých sil, do žádné činnosti se vám už nechce, bolí vás záda, a nic kloudného vás nenapadá? Pak jste s největší pravděpodobností celý den proseděli v práci a vašemu tělu se to nelíbí. Unavený mozek vám dává nekompromisně najevo, že pracujete přespříliš a podává nedostatečné výkony. Pokud chcete svojí mysl nastartovat a cítit se po celý den na vrcholu svých sil, tak se začtěte do následujících řádků.
 
Rozhlédněte se ve vaší firmě, najdete celou řadu lidí, kteří sedí u svého počítače nejrůznějším způsobem. Ovšem ne všechny způsoby jsou to pravé pro naší bederní páteř. Není divu, že spousta lidí si pak stěžuje na bolesti zad, píchání v oblasti beder, bolest hlavy nebo bolavá zápěstí. To vše totiž do značné míry souvisí právě se způsobem, jak své tělo u pracovního stolu nastavíme.
 
Na co si sednout?
Na internetu najdeme jistě mnoho článků, které nás přesvědčí, že sezení při práci na nafukovacím balonu má celou řadu nesporných výhod pro naše zdraví. Ten je určitě vynikající na krátkodobé sezení, kdy se chceme své tělo protáhnout, krásně se při sezení na něm uvolňuje páteř a posilují se stabilizační svaly. Ovšem po delší době může docházet k únavě svalů a tělo má tendenci sklouzávat do nesprávné pozice. Celodenní sezení na míči, tak rozhodně není ku prospěchu a navíc bolení zad rozhodně neodbourá, ba naopak si ho můžete ještě přivodit. Ideální variantou je, pokud můžete tyto dvě varianty pravidelně střídat.
 
Pracovní židli vybírejte s rozmyslem, zde se opravdu nevyplatí šetřit. Měla by sloužit jako dobrá opora pro vaše záda v bedrech i předloktí, které vám zajistí polohovatelné područky. Správného sezení pak docílíte, pokud si sednete co nejhlouběji směrem k zádové opěrce. Ta vám udělá dostatečnou oporu pro záda, která budou rovná a zároveň uvolněná.

Cítíte se na konci dne na pokraji svých sil, do žádné činnosti se vám už nechce, bolí vás záda, a nic kloudného vás nenapadá? Pak jste s největší pravděpodobností celý den proseděli v práci a vašemu tělu se to nelíbí. Unavený mozek vám dává nekompromisně najevo, že pracujete přespříliš a podává nedostatečné výkony. Pokud chcete svojí mysl nastartovat a cítit se po celý den na vrcholu svých sil, tak se začtěte do následujících řádků.
 
Rozhlédněte se ve vaší firmě, najdete celou řadu lidí, kteří sedí u svého počítače nejrůznějším způsobem. Ovšem ne všechny způsoby jsou to pravé pro naší bederní páteř. Není divu, že spousta lidí si pak stěžuje na bolesti zad, píchání v oblasti beder, bolest hlavy nebo bolavá zápěstí. To vše totiž do značné míry souvisí právě se způsobem, jak své tělo u pracovního stolu nastavíme.
 
Na co si sednout?
Na internetu najdeme jistě mnoho článků, které nás přesvědčí, že sezení při práci na nafukovacím balonu má celou řadu nesporných výhod pro naše zdraví. Ten je určitě vynikající na krátkodobé sezení, kdy se chceme své tělo protáhnout, krásně se při sezení na něm uvolňuje páteř a posilují se stabilizační svaly. Ovšem po delší době může docházet k únavě svalů a tělo má tendenci sklouzávat do nesprávné pozice. Celodenní sezení na míči, tak rozhodně není ku prospěchu a navíc bolení zad rozhodně neodbourá, ba naopak si ho můžete ještě přivodit. Ideální variantou je, pokud můžete tyto dvě varianty pravidelně střídat.
 
Pracovní židli vybírejte s rozmyslem, zde se opravdu nevyplatí šetřit. Měla by sloužit jako dobrá opora pro vaše záda v bedrech i předloktí, které vám zajistí polohovatelné područky. Správného sezení pak docílíte, pokud si sednete co nejhlouběji směrem k zádové opěrce. Ta vám udělá dostatečnou oporu pro záda, která budou rovná a zároveň uvolněná.

Práce majitele či šéfa dopravní firmy nejednou není ničím, co by dotyčnému mohli ostatní závidět. Protože tento pro potřeby své firmy nakoupil potřebná vozidla, v nichž utopil nemalé peníze, do těchto nechal natankovat neskutečné množství pohonných hmot (protože zejména auta zvaná nákladní mají skutečně nemalou spotřebu), pak zaměstnal a musí tedy platit řidiče a shánět jim zakázky.
A co z toho takový podnikatel nejednou má? Pokud si myslíte, že nic, můžete mít pravdu, ale nemusíte. Realita může být dokonce i ještě daleko horší. A to i tehdy, když tento šéf zkraje vše dobře spočítal, ani chybičku neudělal a vyšlo mu, že se mu toto podnikání vyplatí.

Jenže se nevyplácí. A to proto, že i řidiči a další zaměstnanci ‚jsou jenom lidé‘. Mají díky specifikům své práce nemálo příležitostí, jak nadřízené ošidit ve svůj prospěch, a jak se říká, ‚příležitost dělá zloděje‘.
A tak zkrátka řidiči, závozníci a další firemní zaměstnanci někdy kradou nebo aspoň přikrádají. Někdy pohonné hmoty, někdy součástky, někdy část jimi přepravovaného nákladu, někdy i celá vozidla. A nekradou-li vysloveně, pak si třeba dopřávají možnosti a občas zvládnou i nějakou tu černou jízdu za peníze do své vlastní kapsy, nikoliv do kapsy majitelů.

A majitel podobné na hůl brané firmy aby si pak zoufal, když udělá účty a nevyjde mu to dobře a možná ani neskončí v černých číslech.
Pokud tedy nezná monitoring vozidel, což je přímo neocenitelná pomoc s řešením právě podobných problémů. Protože ten, kdo svá vozidla monitoruje kvalitním sledovacím systémem, podobné problémy nemívá. Ten si totiž jednoduše nastaví parametry toho, co by chtěl vědět, a pak už může klidně jenom sedět někde v kanceláři a na monitoru počítače sledovat, kde je které z jeho vozidel a co se tam s ním děje.

A je opravdu hodně toho, co se s takovým vozidlem může dít. Protože když sejde šéfovi z očí, tento už ho jinak neuhlídá. Ale s uvedeným systémem je podobné hlídání naopak hračka. S tím se lze dozvědět cokoliv, a to klidně i v reálném čase.
A pak je nasnadě, že zaměstnanci přestanou krást či zneužívat příležitosti. Protože když ví, že je někdo může v kterémkoliv okamžiku snadno odhalit, nestojí ten risk za to. Risk, který jinak připravuje nehlídané firmy i o několik desítek procent nákladů.
A to je ten rozdíl, proč se (hlídající) majitel firmy culí, zatímco jeho (nehlídající) konkurent ne.

Práce majitele či šéfa dopravní firmy nejednou není ničím, co by dotyčnému mohli ostatní závidět. Protože tento pro potřeby své firmy nakoupil potřebná vozidla, v nichž utopil nemalé peníze, do těchto nechal natankovat neskutečné množství pohonných hmot (protože zejména auta zvaná nákladní mají skutečně nemalou spotřebu), pak zaměstnal a musí tedy platit řidiče a shánět jim zakázky.
A co z toho takový podnikatel nejednou má? Pokud si myslíte, že nic, můžete mít pravdu, ale nemusíte. Realita může být dokonce i ještě daleko horší. A to i tehdy, když tento šéf zkraje vše dobře spočítal, ani chybičku neudělal a vyšlo mu, že se mu toto podnikání vyplatí.

Jenže se nevyplácí. A to proto, že i řidiči a další zaměstnanci ‚jsou jenom lidé‘. Mají díky specifikům své práce nemálo příležitostí, jak nadřízené ošidit ve svůj prospěch, a jak se říká, ‚příležitost dělá zloděje‘.
A tak zkrátka řidiči, závozníci a další firemní zaměstnanci někdy kradou nebo aspoň přikrádají. Někdy pohonné hmoty, někdy součástky, někdy část jimi přepravovaného nákladu, někdy i celá vozidla. A nekradou-li vysloveně, pak si třeba dopřávají možnosti a občas zvládnou i nějakou tu černou jízdu za peníze do své vlastní kapsy, nikoliv do kapsy majitelů.

A majitel podobné na hůl brané firmy aby si pak zoufal, když udělá účty a nevyjde mu to dobře a možná ani neskončí v černých číslech.
Pokud tedy nezná monitoring vozidel, což je přímo neocenitelná pomoc s řešením právě podobných problémů. Protože ten, kdo svá vozidla monitoruje kvalitním sledovacím systémem, podobné problémy nemívá. Ten si totiž jednoduše nastaví parametry toho, co by chtěl vědět, a pak už může klidně jenom sedět někde v kanceláři a na monitoru počítače sledovat, kde je které z jeho vozidel a co se tam s ním děje.

A je opravdu hodně toho, co se s takovým vozidlem může dít. Protože když sejde šéfovi z očí, tento už ho jinak neuhlídá. Ale s uvedeným systémem je podobné hlídání naopak hračka. S tím se lze dozvědět cokoliv, a to klidně i v reálném čase.
A pak je nasnadě, že zaměstnanci přestanou krást či zneužívat příležitosti. Protože když ví, že je někdo může v kterémkoliv okamžiku snadno odhalit, nestojí ten risk za to. Risk, který jinak připravuje nehlídané firmy i o několik desítek procent nákladů.
A to je ten rozdíl, proč se (hlídající) majitel firmy culí, zatímco jeho (nehlídající) konkurent ne.

Práce majitele či šéfa dopravní firmy nejednou není ničím, co by dotyčnému mohli ostatní závidět. Protože tento pro potřeby své firmy nakoupil potřebná vozidla, v nichž utopil nemalé peníze, do těchto nechal natankovat neskutečné množství pohonných hmot (protože zejména auta zvaná nákladní mají skutečně nemalou spotřebu), pak zaměstnal a musí tedy platit řidiče a shánět jim zakázky.
A co z toho takový podnikatel nejednou má? Pokud si myslíte, že nic, můžete mít pravdu, ale nemusíte. Realita může být dokonce i ještě daleko horší. A to i tehdy, když tento šéf zkraje vše dobře spočítal, ani chybičku neudělal a vyšlo mu, že se mu toto podnikání vyplatí.

Jenže se nevyplácí. A to proto, že i řidiči a další zaměstnanci ‚jsou jenom lidé‘. Mají díky specifikům své práce nemálo příležitostí, jak nadřízené ošidit ve svůj prospěch, a jak se říká, ‚příležitost dělá zloděje‘.
A tak zkrátka řidiči, závozníci a další firemní zaměstnanci někdy kradou nebo aspoň přikrádají. Někdy pohonné hmoty, někdy součástky, někdy část jimi přepravovaného nákladu, někdy i celá vozidla. A nekradou-li vysloveně, pak si třeba dopřávají možnosti a občas zvládnou i nějakou tu černou jízdu za peníze do své vlastní kapsy, nikoliv do kapsy majitelů.

A majitel podobné na hůl brané firmy aby si pak zoufal, když udělá účty a nevyjde mu to dobře a možná ani neskončí v černých číslech.
Pokud tedy nezná monitoring vozidel, což je přímo neocenitelná pomoc s řešením právě podobných problémů. Protože ten, kdo svá vozidla monitoruje kvalitním sledovacím systémem, podobné problémy nemívá. Ten si totiž jednoduše nastaví parametry toho, co by chtěl vědět, a pak už může klidně jenom sedět někde v kanceláři a na monitoru počítače sledovat, kde je které z jeho vozidel a co se tam s ním děje.

A je opravdu hodně toho, co se s takovým vozidlem může dít. Protože když sejde šéfovi z očí, tento už ho jinak neuhlídá. Ale s uvedeným systémem je podobné hlídání naopak hračka. S tím se lze dozvědět cokoliv, a to klidně i v reálném čase.
A pak je nasnadě, že zaměstnanci přestanou krást či zneužívat příležitosti. Protože když ví, že je někdo může v kterémkoliv okamžiku snadno odhalit, nestojí ten risk za to. Risk, který jinak připravuje nehlídané firmy i o několik desítek procent nákladů.
A to je ten rozdíl, proč se (hlídající) majitel firmy culí, zatímco jeho (nehlídající) konkurent ne.

Práce majitele či šéfa dopravní firmy nejednou není ničím, co by dotyčnému mohli ostatní závidět. Protože tento pro potřeby své firmy nakoupil potřebná vozidla, v nichž utopil nemalé peníze, do těchto nechal natankovat neskutečné množství pohonných hmot (protože zejména auta zvaná nákladní mají skutečně nemalou spotřebu), pak zaměstnal a musí tedy platit řidiče a shánět jim zakázky.
A co z toho takový podnikatel nejednou má? Pokud si myslíte, že nic, můžete mít pravdu, ale nemusíte. Realita může být dokonce i ještě daleko horší. A to i tehdy, když tento šéf zkraje vše dobře spočítal, ani chybičku neudělal a vyšlo mu, že se mu toto podnikání vyplatí.

Jenže se nevyplácí. A to proto, že i řidiči a další zaměstnanci ‚jsou jenom lidé‘. Mají díky specifikům své práce nemálo příležitostí, jak nadřízené ošidit ve svůj prospěch, a jak se říká, ‚příležitost dělá zloděje‘.
A tak zkrátka řidiči, závozníci a další firemní zaměstnanci někdy kradou nebo aspoň přikrádají. Někdy pohonné hmoty, někdy součástky, někdy část jimi přepravovaného nákladu, někdy i celá vozidla. A nekradou-li vysloveně, pak si třeba dopřávají možnosti a občas zvládnou i nějakou tu černou jízdu za peníze do své vlastní kapsy, nikoliv do kapsy majitelů.

A majitel podobné na hůl brané firmy aby si pak zoufal, když udělá účty a nevyjde mu to dobře a možná ani neskončí v černých číslech.
Pokud tedy nezná monitoring vozidel, což je přímo neocenitelná pomoc s řešením právě podobných problémů. Protože ten, kdo svá vozidla monitoruje kvalitním sledovacím systémem, podobné problémy nemívá. Ten si totiž jednoduše nastaví parametry toho, co by chtěl vědět, a pak už může klidně jenom sedět někde v kanceláři a na monitoru počítače sledovat, kde je které z jeho vozidel a co se tam s ním děje.

A je opravdu hodně toho, co se s takovým vozidlem může dít. Protože když sejde šéfovi z očí, tento už ho jinak neuhlídá. Ale s uvedeným systémem je podobné hlídání naopak hračka. S tím se lze dozvědět cokoliv, a to klidně i v reálném čase.
A pak je nasnadě, že zaměstnanci přestanou krást či zneužívat příležitosti. Protože když ví, že je někdo může v kterémkoliv okamžiku snadno odhalit, nestojí ten risk za to. Risk, který jinak připravuje nehlídané firmy i o několik desítek procent nákladů.
A to je ten rozdíl, proč se (hlídající) majitel firmy culí, zatímco jeho (nehlídající) konkurent ne.