Důležité součásti odsavačů par

Odsavače par, neboli digestoře, se do moderních kuchyní montují s ohledem na jejich vnitřní rozměry a dispozici a také v závislosti na délce potrubí, na jeho průměru a počtu spojovacích záhybů (kolen). Závisí na tom kapacita zdroje, která by měla v ideálním případě vyměnit 5 až 10 krát vzduchovou hmotu za hodinu při současné hlukové zátěži maximálně 55 dB. Součástí těchto soudobých vymožeností jsou některé zásadní technické prvky:
dva lustry nad barem.jpg

Kazetová filtrace

Součástí každé digestoře je tukový filtr. Je to výměnná kazeta, která zachytí drobné mechanické nečistoty. Filtr chrání celou technologii před zanesením směsi prachu a tuku, která je pro proces vaření typická. Chrání se tak ventilátor a přívodní potrubí. Kazetu lze pochopitelně vyjmout a umývat ji ručně, anebo v myčce. Výrobce doporučuje filtry čistit vždy jednou za dva měsíce.

Odtahový mechanismus

Digestoře se montují s odtahovým mechanismem, anebo bez něho. Výhoda tohoto řešení spočívá v tom, že efektivně odvádí výpary odtahovým potrubím a zároveň přivádí do kuchyně čerstvý vzduch zvenčí. Ten užijete zejména tehdy, jestliže vaříte v uzavřené kuchyni na plynovém sporáku, kdy vznikají spaliny, a plamen snižuje v místnosti objem kyslíku. Odsávací zařízení je téměř bezhlučné a zvládne nasávat zhruba 750 kubíků vzduchu za hodinu.

Zpětná klapka

Jde o drobnost, přesto důležitou. Zajišťuje totiž návrat chladného vzduchu z vnějšího prostoru do kuchyně a zároveň brání úniku tepla z místnosti, jestliže se v ní nevaří. Instaluje se na výstupní hrdla u vnějšího odtahu vzduchu. Nebývá standardním vybavením, přesto se doporučuje samostatně zakoupit.
pokrm na pánvvi.jpg

Rekuperační jednotky versus digestoř

Některé systémy je možné napojit na tzv. rekuperační jednotky tepelného ohřevu. Tím dochází k optimalizaci odvětrávání a ke snížení tepelných ztrát a zároveň se tímto způsobem předehřívá vzduch.